No Man’s Sky – recenze
Průzkum
Cokoli objevíte, ať už jde o hvězdný systém, jednotlivé planety, budovy na planetě, zvířata, rostliny nebo některé minerály, můžete oskenovat a uploadovat, případně i pojmenovat a tím získat menší odměnu 1 000 jednotek. Na některých planetách máte také určený počet zvířat, které musíte naskenovat a pokud všechny objevíte, dostanete už pěknou částku v řádu 100 000. To už není tak jednoduché, protože některá zvířata se mohou objevovat jen v určitou dobu nebo jen v jeskyních a pod vodou, takže zkompletování planety může zabrat dost času, zatím se mi to podařilo jen u jedné planety, cíleně se tomu asi věnovat nebudu.
To platí i pro pojmenování, které používám jen u obzvlášť bizarních ukázek náhodného generování, kdy zvířata spíš připomínají frankensteinovské výtvory z náhodně poskládaných různorodých částí, které jen málokdy vytvoří iluzi funkčního celku. Ale díky tomu jsou alespoň zábavná a jsou tak hlavní motivací se katalogizaci vůbec věnovat. Pro ně pak někdy vymýšlím vhodná jména v duchu národního obrození a snažím se tak šířit libozvučnou češtinu po galaxii.
S nějakou pokročilou inteligencí živočichů a fungujícím ekosystémem jsem se nesetkal, pokud za to nepovažujete možnost nakrmit je různými prvky a následný sběr jejich hovínek v podobě jiných transformovaných prvků. Dále už jen vydávají zvuky, pohybují se a drbou, což může někdy vyústit v poněkud nevhodné chování.
Planety
Asi největším tahákem No Man’s Sky byl neuvěřitelný počet planet a jejich rozmanitost. Skutečný počet planet asi nikdo nezkontroluje a co se týká rozmanitosti, ta sice platí, ale nekonečná rozhodně není, již brzy si všimnete vzorců, podle kterých jsou planety generovány, což se týká především členitosti povrchu, typu vegetace, jeskyní a hlavně mimozemských stanic, starých chrámů a obelisků, které jsou rozmístěny na každé jedné planetě a liší se pouze barvou nebo trochu změněným uspořádáním.
Tohle u hry, která měla především zprostředkovat pocit úžasu z objevování a přesvědčit hráče, že je tím prvním, kdo danou planetu navštívil považuji za těžké selhání. Jak mám mít pocit, že něco objevuji, když už jsou v každém systému, na každé jedné planetě zabydlení mimozemšťané, s navíc naprosto stejnou unifikovanou infrastrukturou, mi není tak úplně jasné.
Mimo veškerou logiku jsou i klimatické podmínky, které zjevně nijak nesouvisí s výskytem života nebo s takovými drobnostmi jako vzdálenost od domovské hvězdy, už několikrát jsem přistál na planetě s tropickou vegetací s normální teplotou kolem 20 °C, kde se v 10 minutových intervalech spouštěly deštivé bouře, při kterých teploty padaly na – 100 °C, tedy něco, co byste čekaly na zasněžené neobyvatelné planetě bez života a ne v tropickém ráji. Naopak zarazí, když na planetách, které by podle zobrazených údajů měly být bez vegetace, běžně vidíte růst houby a rostliny…
O nějakém survivalu, když na každé planetě doslova narážíte na potřebné suroviny nemůže být řeč, i když existují i planety s extrémními podmínkami, na kterých využijete dodatečné upgrady skafandru na ochranu. Proč byste ale na tyto planety chodili, když vás za to hra nijak neodmění, snad kromě achievmentu a stejné suroviny, stejné upgrady, stejné stavby, stejné mimozemšťany najdete na jakékoli další planetě.
Přijde mi, že tvůrci hry nastavily mantinely ve kterých se generují planety až moc úzké a nikde tak nenarazíte na 10km vysoká pohoří, stometrové stromy, rozsáhlé lesy, vulkány, vodopády, mimozemská města atd prostě chybí extrémy, které se naopak zbytečně vyskytují v nastavení klimatu některých planet, na tropických planetách s rozvinutým životem by prostě neměly padat teploty během sekundy o 100 °C, tady bych naopak užší mantinely uvítal.
Když ale ponechám veškerou logiku a výhrady stranou, tak musím přiznat, že v ojedinělých případech, kdy vše funguje jak má, dokáže hra vykouzlit líbivou krajinu, kterou je radost prozkoumávat a strávit v ní více času.
Technický stav hry
No Man’s Sky sklidil po vydání vlnu kritiky za časté pády hry, propady FPS, zamrzání, ale brzy byly vydány patche, které odstranily některé chyby a zlepšily i výkon hry. Za sebe musím říct, že mi hra ani jednou nespadla a až na občasné propady FPS, jsem žádné technické chyby, které by mi vyloženě kazily herní zážitek nezaznamenal.
Na mé sestavě s Intel Core i7 – 4771, GTX 1060 6GB, 8GB DDR3 se FPS v rozlišení 2560×1440 se všemi detaily na max a vyhlazováním FXAA pohybují mezi 30 – 60. Grafická karta je většinu času vytížena na 100% a běží na max frekvencí 1900MHz, vytížení procesoru je většinou 30 – 40%, ale jsou i chvíle, kdy jej hra dokáže využít na 100%.
Výkon a větší náročnost hry je ovlivněn jednak API OpenGL a hlavně použitou technologii procedurálního generování na bázi voxelů, která sice umožňuje generování velkých ploch zničitelného terénu, kde je možné provádět těžbu a dělat chodby do země kdekoli chcete, tedy kromě blízkého okolí budov, které už nejsou generovány voxely, ale používají běžné polygonální modely a textury jako ostatní hry. Bohužel voxely sebou nesou i omezení v podobě nemožnosti animovat např. vodní plochu a absenci fyziky, proto při těžení zůstávají viset zbytky surovin volně ve vzduchu.
Hra tak ve většině případů nenahrává klasické modely a textury z paměti nebo disku, ale vše, co kolem sebe vidíte musí v daný okamžik vygenerovat a to se neustále opakuje, jakmile popojdete kousek dál, předchozí data „zahodí“ a musí stále generovat další a další. Toto asi bude hlavní příčina běžně viditelného nepříjemného vyskakování a postupného vykreslování objektů, kdy se hlavně při letu nad povrchem před vašima očima mění jednoduché modely skal a sloupů surovin na složitější a stavby dosedají na povrch. Osobně to hře nevyčítám a beru to jako daň za obří prostředí a rozmanitost jednotlivých planet, stejně jako posunutí možnosti procedurálního generování zase o kousek dál.
Jako potvrzení předchozích slov slouží i velikost hry, v době kdy současné AAA hry běžně vyžadují 30 – 50 GB místa na disku, No Man’s Sky zabírá na PC pouze 2,59 GB a přitom nabízí nesrovnatelně větší prostředí, i když grafická kvalita zaostává za současnou špičkou, oproti podobně generovanému Minecraftu jde o obří skok dopředu…
Soundtrack No Man’s Sky – Supermoon
Jestli něco na No Man’s Sky zaslouží jednoznačnou pochvalu, tak je to hudba, která se opravdu výrazně podílí na atmosféře hry a zahání tak dlouhou chvíli při prozkoumávání nekonečného vesmíru. Z technického hlediska je zajímavé, že se plynule mění v závislosti na herní situaci, zde je první ochutnávka z oficiálního soundtracku, za kterým stojí skupina 65 Days of Static a Paul Weir.
Shrnutí
Na předchozích řádcích jsem se snažil popsat jednotlivé prvky hry a nyní přišel čas zhodnotit jak vše funguje dohromady a jak na mě hra zapůsobila jako celek. Musím říct, že složitější hru na hodnocení jsem si pro první větší recenzi asi vybrat nemohl. Je to zřejmě nejrozporuplnější hra jakou jsem hrál a nejlíp ji vystihuje anglický termín „mixed bag“ nebo často uváděná fráze v zahraničních recenzích a komentářích: „dosahuje šíře oceánu, ale hloubky kaluže“
Bylo by jednoduché hru jednoznačně odsoudit a stěžovat si na vše, co neobsahuje a co bylo přislíbeno, ať už autory nebo médii před vydáním. Ale znamenalo by to také zavřít oči před tím, co hra nabízí a dokáže nezaujatému hráči přeci jen poskytnout.
Nejdříve tedy shrnu to, co hra opravdu není:
AAA hra pro masy ani seriózní, vědecký, logický, uvěřitelný, složitý simulátor vesmíru s propracovaným ekonomickým systémem, letovým modelem, fungujícími ekosystémy, epickým příběhem a zajímavými postavami. Nenabízí ani žádnou výzvu v podobě těžkých bojů s protivníky nebo nehostinnými podmínkami na planetách, ani uspokojivý cíl, za kterým by se vyplatilo desítky hodin skákat od jedné hvězdy k druhé a na konci tak dosáhnout zadostiučinění, protože podle zpráv hráčů, co dosáhli centra galaxie nebo dokončili linku Atlasu se nemusíte namáhat, opravdu to nestojí za to.
a co doopravdy je?
Malá nezávislá hra a splněný sen (nyní možná noční můra) jednoho kluku, co vyrůstal v australské buši uprostřed ničeho a představoval si jak vypadá nekonečný vesmír. Podle všeho asi nebyl tak úplně v cajku – z jeho hlavy totiž vypadl vesmír bláznivý, iracionální, naivní jako stará sci-fi díla, kde autoři snili o tom, že každý bude svobodně cestovat vlastní kosmickou lodí po galaxii a na každé planetě bez problému nalezne nejen vše potřebné pro další cestu, ale i bohatství v podobě vzácných krystalů a valounů zlata velikosti malého domku.
Zbylo tedy vůbec něco proč No Man’s Sky hrát?
Pokud jste podobní snílci a kdysi se bavili třeba u dobrodružství Ládíka Smolíka, který vyrážel do vesmíru ze střechy paneláku v nafukovací raketě, je šance, že se vám hra bude líbit. Jen mějte na paměti, že ve snech většinou neřešíte nudné detaily jako logika a propracovanost vedlejších činností, které musíte při cestování po galaxii chtě nechtě vykonávat, natož pak motivaci, proč vlastně na podobné cestě setrvat.
Tou je přece samotné létání od hvězdy k hvězdě a objevování zajímavých planet, na kterých je radost chvíli pobýt a a za doprovodu působivé hudby si vychutnávat krásu nebo bizarnost dosud neviděného… protože jak každý fanoušek kvalitní sci-fi ví, nejdůležitějším pravidlem vesmírného dobrodruha je „Keep Flying“ a dovolím si říct, že o nic víc v této hře nejde a nic víc od této hry nečekejte, jen tak nebudete zklamáni…
Ano, pro většinu hráčů to zřejmě bude místo nekonečné zábavy představovat spíš nekonečnou nudu, najdou se ovšem i podivíni, kterým naprostá volnost a vábení nekonečných dálek, spolu s přístupností hry natolik učarují, že se budou do tohoto bláznivého vesmíru pravidelně vracet a díky úsilí nejzapálenějších z nich, kteří už teď dokázali pomocí módů odstranit některé otravné aspekty hry, zde stráví desítky možná i stovky hodin. Což mi připomíná, že mně během psaní této recenze na Steamu u No Man’s Sky naskočilo 40 hodin a myslím, že to nebude konečné číslo…
Hodnocení
| Příběh | |
| Hratelnost | |
| Grafika | |
| Animace | |
| Zvuk | |
Průměr | |
Hodnocení čtenářů
Příběh 0 Hratelnost 0 Grafika 0 Animace 0 Zvuk 0 Průměr 
Cena
I v případě, že vás hra zaujala zůstane asi poslední nepřekonatelnou překážkou současná cena, protože z původního malého indie projektu se stala díky hype v podstatě AAA hra, takže na Steamu i GOGu je v tuto chvíli k dostání za plnou palbu 60€ ( 1656 Kč)! Pokud se vám zdají podobné částky za hry absurdní, musíte se porozhlédnout po alternativních distribučních kanálech:
Štěstí můžete zkusit v českých eshopech:
Aktuální cena No Man’s Sky v českých e-shopech: Kč – Kč (Zdroj: Heureka.cz, )
Pokud nepochodíte, musíte se vydat do zahraničí:
Na G2A můžete koupit levnější, celosvětově platný klíč, který po zakoupení aktivujete na Steamu, aktuální cenu zjistíte v jejich e-shopu:
Najít levný Steam key No Man’s Sky na webu G2A
Subscribe
Login
0 Komentáře
