What Remains of Edith Finch – recenze
Jedna z nejvýše hodnocených her roku 2017 je neobvyklá a originální adventura, jejíž samotný název What Remains of Edith Finch (Co zůstalo po Edith Finch) už naznačuje, že nepůjde zrovna o veselé vyprávění. I když nejeden fanoušek černého humoru se možná pobaví i u některých lehce morbidních historek, které mapují životy jednotlivých členů Finchovic rodiny nebo spíše jejich konce. Při přípravě článku o nejlepších hrách 2.čtvrtletí 2017 mě tato hra zaujala natolik, že jsem se rozhodl ji vyzkoušet a zjistit, jestli za vysokým hodnocením nestojí spíše „hipsterské“ blouznění, které popravdě není u některých nadhodnocených indie her neobvyklé nebo má tato hra skutečně co nabídnout i běžnému hráči…Spoiler alert: Má.
| Žánr | Vyšlo | Čeština | Vývojář | Steam Spy | Metacritic |
|---|---|---|---|---|---|
| 3D Adventura | 25.4. 2017 | Ne | Giant Sparrow | 58 000 | 89|8,1 |
Základní info
Hra What Remains of Edith Finch byla vyvíjena již od roku 2012 v malém nezávislém studiu Giant Sparow, sídlícím v americkém Los Angeles. Jde o teprve druhou hru tohoto studia, ale jejich první titul The Unfinished Swan na PC nevyšel. Edith původně měla vyjít také pouze pro Playstation, vydavatelem této hry bylo totiž samotné Sony, ale na jaře 2017 se vývojáři rozhodli změnit vydavatele a hru nakonec vydali v Annapurna Interactive, takže jejímu příchodu na PC platformu už nic nebránilo…
Hra vyšla na Steamu 24.4. 2017 za cenu 20€ (536 Kč), což se zřejmě zdálo mnoha hráčům trošku moc za pouze 2 hodinový zážitek, takže prodeje i přes vysoká hodnocení stoupaly pomalu a za 3 měsíce od vydání dosáhly pouze hodnoty 30 000 ks. Pak ale přišla sleva na 15€ (400 Kč) a počet hráčů se téměř zdvojnásobil na současných 58 000, což by znamenalo tržby kolem 1 000 000 $. Vzhledem k dlouhému 5 letému vývoji hry a na indie poměry většímu počtu vývojářů (14) tak zatím nelze o komerčním úspěchu na PC bohužel příliš hovořit…
Příběh
Hrajete za 17 letou Edith Finch, poslední členku rodiny Finchů, která se vrací do rodného domu, nacházejícím se na pobřeží oceánu ve státě Washington. Edith zde bude hledat odpovědi na otázky, co se vlastně stalo se všemi jejími příbuznými, kteří do jednoho za podivných okolností zemřeli nebo zmizeli. Velkou roli v tomto příběhu hraje i samotný dům, který se během desetiletí obývání rodinou Finchových rozrostl o spoustu různých přístavků a tajných chodeb, takže zvenku vypadá lehce bizarně a ani vevnitř to není o moc lepší.
Jednak protože zůstal ve stejném stavu, v jakém ho zanechala matka Edith, která se ho ve snaze ochránit svou dceru rozhodla před 7 lety ve spěchu opustit a útulnému dojmu nepřispívá ani zvláštní zvyk rodiny Finchů, po úmrtí svého člena jeho pokoj neprodyšně zapečetit a zanechat v původním stavu.
To naopak pomůže Edith, která se postupně dostává do těchto pokojů skrytými chodbami a vstupy, a nachází v nich různé informace o životě a především smrti svých příbuzných. A zde se dostáváme k hlavní přednosti hry, kterým nejsou ani tak samotné mini-příběhy 12 členů rodiny Finchů, z hlediska propracovaných zápletek a nečekaných zvratů, ale hlavně způsob, jakým vám hra tyto histroky vypráví. Ten se totiž snaží navodit dojem, jaký máte například při četbě poutavé knihy, která vás dokáže plně vtáhnout do svého světa a podnítí vaši fantasii natolik, že si vše dokážete živě představit.
A přesně takové pocity dokázali autoři hry s velkou lehkostí, hravostí a originálními nápady zprostředkovat hráči, kterého po otevření např. deníku plynule přenesou do role postavy, která po sobě tyto zápisky zanechala a nechají vás tak její příběh doslova prožít.
Vzhledem k různým povahám a věku Finchů, i odlišným obdobím ve kterých žili a umírali, jsou jednotlivé úryvky jejich životů velmi různorodé, takže hráč pokaždé zažívá a vykonává něco naprosto odlišného a stejně tak se mění i forma vyprávění.
Nechci zde nic spoilerovat a připravit vás o překvapení, ale musím zmínit alespoň továrnu na rybí konzervy, protože způsob jakým dokázali propojit do jednoho celku monotónní, ubíjející práci s fantazijním světem, do kterého při této práci jeden z Finchů uniká… je prostě dokonalý a pokud máte s podobnou práci zkušenosti, bude vás z toho přitom nejspíš celou dobu mrazit až do závěrečné scény, u které sice budete vědět co se stane, ale přesto vám nezbude než jí dokončit a udělat to, co zatraceně nebudete chtít, ale tím už se dostáváme spíše k samotné hratelnosti.
Hratelnost
Samotná hratelnost může být nepřekonatelnou překážkou pro některé tradiční hráče, kteří si nejsou ochotni připustit, že hry jako medium nemusí být jen o skilu a počtu zabitých nepřátel nebo překonávání těžkých úrovní, případně řešení zapeklitých hádanek, ale stejně dobře se mohou soustředit pouze na vyprávění příběhu a snažit se tak hráči zprostředkovat stejně silný zážitek a emoce jako některé kvalitní filmy nebo knihy.
Navíc díky tomu, že hráč si o postavách jenom nečte nebo je pouze pasivně nesleduje, ale ve hrách je přímo ovládá, často z pohledu první osoby, mají hry jako medium potenciál přinášet mnohem silnější zážitky než tradiční média, což se může ještě znásobit případným masovým rozšířením VR, vývojáři jen musí tyto výhody zkrátka chytře využívat…
A to se přesně podařilo autorům této hry, kteří hráčům příběhy rodiny Finchových nevypráví, ale nechají vás je prožít na vlastní kůži. V tom je právě největší síla What Remains of Edith Finch, v „převtělování“ do mnoha různých postav, které sice na chvíli ovládáte, ale zároveň jim nemůžete nijak pomoci a změnit jejich tragický osud, protože to, co v jejich kůži zažíváte, se už prostě stalo.
Takže ano, hra po vás chce jen naprosto jednoduché úkoly, jako třeba rozhoupat se na houpačce, ne proto aby jste díky tomu přeskočily 4 zdi, sebrali přitom 5 zlaťáků a na konci zabili příšeru, ale protože vám přitom vypravěč pouze chladným hlasem sděluje jak houpající dítě chtělo vždycky být kosmonautem a létat a to, že jste to vy, kdo na té houpačce sedí a musí se pořádně rozhoupat.. i když už víte, jak to asi tak dopadne…má mnohem větší dopad, než kdybyste podobnou scénu pouze sledovali nebo si o ní četli v deníku.
Takže ano na žádnou výzvu, kterou byste museli ve hře překonávat tradičními herními mechanikami, zde nenarazíte a samotnou Edith pouze navigujete po domě, občas něco otevřete, ale postup domem je víceméně lineární, takže vás žádné záseky po cestě nečekají. To samé se dá říct i o činnostech, které vykonáváte v roli ostatních Finchů, zde vám sice hra vyloženě nesdělí co máte dělat, ale většinou je to tak logické a intuitivní, že na to přijdete hned, těžké chvíle vás čekají spíše v podobě různých emocí, které se u některých příběhů spolehlivě dostaví…
Grafika
Hra běží na Unreal Enginu 4 plně ve 3D, takže vizuálně nijak výrazně nezaostává a především uvnitř domu upoutá pozornost množstvím detailů a originálních dekorací, kterými je sídlo Finchů doslova přeplněné. Ve venkovních lokacích už je patrná nižší kvalita modelů, ale nejde o nic zásadního, co by vás vytrhávalo z herního zážitku. Vyloženě pochvalu si zaslouží autoři hry za to, jak zvládli přechody mezi realitou, kdy hrajete za Edith a přenesením hráče do příběhů ostatních postav, zde doslova hýří nápady a originalitou, takže mě osobně zaujali po vizuální stránce více, než některé AAA hry s objektivně dokonalejší a mnohem fotorealističtější grafikou.
Zvuk
Hlas hlavní hrdinky působí příjemně a sympaticky, stejně tak jsou dobře nadabovány i ostatní postavy, takže z hlediska dabingu nemám žádné výhrady. To samé se dá říct i o hudbě, která výborně dotváří atmosféru a je tak logicky stejně různorodá jako se liší jednotlivé příběhy Finchových.
Hodnocení
Doufám, že jste z předchozích řádků získali dostatečnou představu o tom, co můžete od What Remains of Edith Finch očekávat a co zde naopak nenajdete, abyste se mohli sami rozhodnout, jestli jí dát šanci nebo se jí naopak vyhnout obloukem. Hráčům, kterým se líbí podobné hry, jako např. Gone Home nebo částečně i Life is Strange, bych ji doporučil bez výhrad, i za současnou poměrně vysokou cenu, protože přináší spoustu zajímavých a originálních nápadů, hlavně ve způsobu vyprávění.
Ostatním hráčům s otevřenou myslí, kteří by jen chtěli zkusit něco nového, bych přeci jen doporučil počkat na slevu, která vzhledem k poměrně nízkým prodejům hry nevyhnutelně přijde, protože pouhé 2 hodiny herní doby, navíc s jinou hratelností, než na jakou jsou běžně zvyklí, by mohlo leckoho zklamat. To ale nemění nic na tom, že tato hra přináší unikátní a originální zážitek, který podle mě posunuje způsob vyprávění ve hrách na novou úroveň a perfektně využívá možnosti a výhody, které mají hry proti ostatním tradičním médiím.
Příběh Hratelnost Grafika Animace Zvuk Průměr
Příběh 0 Hratelnost 0 Grafika 0 Animace 0 Zvuk 0 Průměr 
Subscribe
Login
0 Komentáře
